Závora Jiří, znalecké posudky +420 722 913 969

Soudní znalec

PhDr. Jiří ZÁVORA, Ph.D. et Ph.D.

Blog

4.-5. 12. 2025

Začátkem prosince proběhla v prostorách Psychiatrické nemocnice Bohnice tradiční 46. česko-slovenská soudně psychiatrická konference ve velkém sále Divadla za plotem. Předsedal jsem sekci Znalectví a jeho přezkoumatelnost a společně s JUDr. Jiřím Plevou, Ph.D., z Nejvyššího státního zastupitelství a MUDr. Markem Pávem, Ph.D., MBA, předsedou Sekce pro soudní psychiatrii Psychiatrické společnosti ČLS JEP, jsme se věnovali výkladu přezkoumatelnosti znaleckých posudků řešících (ne)příčetnost pachatele závažné trestné činnosti. Zásadním poselstvím příspěvků této sekce byl apel na dokládání celého postupu řešení zadané odborné otázky ze strany forenzních psychiatrů, aby byly znalecké posudky přezkoumatelné, tedy aby se soud mohl spolehnout na to, že závěr znaleckého posudku není pouhým tvrzením či dojmem znalce, nýbrž spolehlivě doloženým výsledkem sofistikovaného vyšetření. Aktuální česká právní úprava znalecké činnosti obsahuje povinnost znalců dokládat celý svůj postup (§ 52–58 vyhlášky č. 503/2020 Sb.), což umožňuje přezkoumat každý krok postupu znalce tak, aby bylo možné se přesvědčit, že závěry jsou podložené, a aby se předešlo mimořádně závažným konsekvencím plynoucím z chybných závěrů znalce.

5. 12. 2025

Seznam Zprávy reagují na náš experiment, kterým jsme opakovaně prověřili chybovost při prováděni ověřování kopie listiny. Stejně tak jako v roce 2017 tak i v roce 2024 úřady prokázaly ohromnou chybovost a je tedy stále možné i po 7 letech si opatřit za 30 Kč falešný důkaz. 
Na rozdíl od výsledků z roku 2017 je loňský experiment specifický tím, že nabízí “Příběh vidimace v ČR” jako těžko pochopitelného postoje ne jenom samotných úředníků k provádění vidimace, ale bohužel i dohledových orgánů. Úředníci podceňují vidimaci a chápou ji jako nepodstatnou z hlediska jejich možných důsledků a dohledové orgány se staví k celé problematice naprosto lhostejně. Vůbec nejhorší postoj projevila notářská komora ústy svého prezidenta Mgr. Neubauera. Jistě lze pochopit, že úředníci ani dohledové orgány nedokáží dohlédnout závažné důsledky chybné vidimace, neboť ty vyžadují odborné poznatky, které mají soudní znalci v oborech analýzy dokumentů a rukopisné identifikace. Nicméně my jsme dohledové orgány v roce 2017 s celou problematikou odborně seznámili. Ke změně postoje dohledových orgánů nedošlo a chybovost je stále mimořádně vysoká. Od roku 2017 jsme nasbírali velmi rozsáhlou korespondenci se všemi dohledovými institucemi ze které vyplývá, že systémové řešení vidimace nikoho nezajímá. A protože máme za to, že se jedná o systémový problém, nevydali jsme jména těch úřadů, které se dopustili při obou experimentech chyby, neboť to považujeme za nefér. Fakticky by se jednalo o obětní beránky ohromného množství úřadů, které by chybovaly, kdybychom prověřovali chybovost při vidimaci celorepublikově. 
Celý článek o našem experimentu a následné odezvě státní správy si můžete přečíst zde.

Kam směřuje znalecká agenda? Vystoupil jsem na konferenci Kanceláře ombudsmana

28. 11. 2025

Dne 28. listopadu 2025 proběhla ve velkém konferenčním sále Otakara Motejla v Brně konference „Kam směřuje znalecká agenda?“, pořádaná Kanceláří veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí pod záštitou zástupce ombudsmana JUDr. Víta Alexandra Schorma. Vystoupil jsem s příspěvkem „Od závěrů k zadání: co ve skutečnosti přezkoumáváme?“ v rámci bloku zaměřeného na zkušenosti odborné veřejnosti se znaleckými posudky.
Konference navázala na zjištění Kanceláře ombudsmana, že znalecký systém má vážné trhliny a naráží na závažné systémové problémy – od nedostatku znalců v klíčových odvětvích až po nekvalitní posudky a chybějící jednotné standardy práce znalců. Příznačné je, že právě v době konání konference už probíhal ostrý spor mezi Kanceláří ombudsmana a Ministerstvem spravedlnosti, které odmítlo zástupci ombudsmana poskytnout informace o tom, jak dohlíží na znalce a vede s nimi přestupková řízení, přestože samo ministerstvo má podle zákona zajišťovat kvalitu znalecké činnosti.
Z veřejně dostupných informací vyplývá, že zástupce ombudsmana upozorňuje mimo jiné na případ znalkyně, která vypracovala v průměru jeden posudek denně, a na podezření, že ministerský dohled nad znalci je nahodilý, netransparentní a často nepřezkoumatelný i pro samotné znalce. V situaci, kdy znalecké posudky rozhodují o odebrání dítěte z péče, omezování svéprávnosti či detenci v psychiatrickém zařízení, považujeme za nepřijatelné, aby zároveň nebylo možné nezávisle ověřit, jak stát s těmito riziky nakládá.
IFSP se dlouhodobě zabývá přezkoumatelností znaleckých posudků a strukturou postupu znalce „od závěrů ke zdrojům“. V tomto kontextu se plně hlásíme k požadavku, který zástupce ombudsmana formuluje ve své tiskové zprávě „Znalecký systém má vážné trhliny. Zástupce ombudsmana proto zahajuje šetření“ – tu doporučujeme čtenářům jako klíčový referenční text.

Seminář “Zkoumání duševního stavu v trestním řízení”

11. 11. 2025

Zúčastnil jsem se jako lektor odborného semináře Justiční akademie „Zkoumání duševního stavu v trestním řízení“. Společně s dalšími odborníky – dr. Jiřím Michalcem, dr. Markem Pávem, dr. Jiřím Plevou, dr. Martinem Richterem, dr. Jiřím Říhou a dr. Katarínou Tejnskou – jsem vedl panelovou odbornou diskusi, která nahradila klasickou frontální přednášku. Diskuse se věnovala zkoumání duševního stavu v trestním řízení a nové úpravě znalecké činnosti.

Sexuologický znalecký posudek

10. 11. 2025

Vyšla monografie známého českého sexuologa, dr. Brichcína, na které jsem se autorsky podílel v kapitole věnované znaleckému posudku: Páv, M., & Závora, J. (2025). Sexuologický znalecký posudek. In S. Brichcín, Soudní sexuologie. Grada

 
Hlavní zdroje

Páv, M., & Závora, J. (2025). Sexuologický znalecký posudek. In S. Brichcín, Soudní sexuologie. Grada
Závora, J. (2023). Význam požadavku na strukturovaný postup znalce dle nové úpravy znalecké činnosti. AUC IURIDICA 69(1), 45-58.
Animace – Postup soudního znalce od 1. 1. 2021

 

29. 10. 2025

Podílel jsem se na unikátní forenzně psychiatrické studii MUDr. Marka Páva, Ph.D.: 14 CZ zařízení (n=838). Výrazné rozdíly mezi ženami a muži: délka pobytu 893 vs 1358 dní, jiné diagnózy, rozdílná medikace, výrazné rozdíly v nenaplněných potřebách žen: vztahy, sebeobsluha, bydlení, práce.

Genderové rozdíly v české soudní psychiatrické lůžkové péči

13. 10. 2025

Jsem spoluautorem článku, který byl přijat k publikaci ve vědeckém časopise Frontiers in psychiatry. Studie se zabývá genderovými rozdíly potřeb v české forenzní psychiatrické lůžkové péči při krátkodobém pobytu. Do výzkumu bylo zahrnuto 85 žen a 753 mužů ze 14 forenzních psychiatrických zařízení v České republice. 

Hlavní zdroje
Páv, M., Pekara, J., Valeš, J., Závora, J., Korený, D., Zahrádka‑Köhlerová, M., Anders, M., & Kitzlerová, E. (in press). Gender needs in forensic care short stays, high needs: Gender disparities in Czech forensic psychiatric inpatient care. Frontiers in Psychiatry

20. 6. 2025

Jsem spoluautorem článku publikovaného v International Journal od Mental Health Systems. Studie se zabývá délkou pobytu v ústavní forenzní psychiatrické péči v rámci České republiky. Jedná se o studii na souboru 765 pacientů z 8 největších nemocnic ČR. Byly zjištěny rozdíly mezi nemocnicemi, rozdíly v souvislosti s typem diagnózy jakož i prodlužování nebo zkracování délky pobytu v závislosti na typu léčby.

6. 6. 2025

S ohledem na značný zájem o náš workshop Znalecký posudek jako důkaz jsme vypsali další termín na 16. září 2025 od 10:00 do 16:00 v prostorách Port7. 

Odkaz na přihlášku najdete na instagramovém profilu a na webových stránkách ifsp.cz.

Výsledky vidimačního experimentu

22. 5. 2025

V roce 2017 jsme uskutečnili experiment prověřující kvalitu provádění vidimace. Výsledky byly šokující. Úředníci ověřili padělek v 77 % případů! Experiment jsme zopakovali v červnu roku 2024. Chtěli jsme dát úřadům čas ke zlepšení, ke kterému došlo, ale ne příliš výraznému. V druhém experimentu byl padělek ověřen v 60 % případů! 
Abychom veřejnost seznámili s nebezpečím, které stojí v pozadí tak vysoké chybovosti, vytvořili jsme sérii ilustrativních videí s názvem Vidimace po Česku. Taktéž budeme publikovat odborný článek v odborném periodiku. V neposlední řadě budeme veřejnost informovat i prostřednictvím médií.

15. 4. 2025

Konzultačně jsem se podílel na Metodice pro hodnocení atestačních kazuistik budoucích klinických psychologů, do které byl nově implementován postup znalce, který je podle mého návrhu principiálním konceptem přezkoumatelnosti znaleckých posudků v nové zákonné úpravě znalecké činnosti. Budoucí znalci v odvětví klinické psychologie si tak budou osvojovat postup znalce už v předatestační přípravě. Předpokládá se nejen obecné zkvalitnění praxe klinických psychologů v ČR, ale též zkvalitnění práce budoucích znalců v tomto pro justici mimořádně významném odvětví. Prizma postupu znalce zpřehlední odůvodňování výběru diagnostických metod a jejich lege artis aplikaci.

Workshop pro advokátní kancelář 

31. 3. 2025

Školil jsem litigační tým jedné z nejvýznamnějších českých advokátních kanceláří, PRK Partners, s.r.o. Předmětem výkladu byl postup znalce podle nové úpravy znalecké činnosti ve vztahu k přezkoumatelnosti znaleckého posudku.

19. 2. 2025

S kolegou, Mgr. Skořepou, jsme spoluautory aktuálně publikované studie v impaktovaném vědeckém periodiku. 

Jedná se o unikátní kvalitativní výzkum, který se zabývá zkušeností adolescentů z jinak funkčních rodin a funkčního prostředí, kteří se přesto dopouští delikventního chování. Nejobtížnější částí tohoto výzkumu bylo vyhledat tyto mimořádně specifické případy (chlapce a divky) a porozumět této specifické zkušenosti. 

15. 2. 2025

Zveřejnili jsme poslední díl našeho podcastu Znalecké razítko, ve kterém jsme se zaměřili na další náležitost znaleckého posudku “Závěr”.

Nový díl si můžete poslechnout na našem Spotify a YouTube

7. 2. 2025

V pátek jsem školil advokáty v praktickém workshopu na téma: Znalecký posudek jako důkaz. Workshop měl velmi konstruktivní atmosféru, při které byly sdíleny bohaté zkušenosti advokátů. Prováděl jsem výklad rozdílu mezi postupem znalce a zprávou o tomto postupu, kterou znalec dokládá, jak vyřešil zadanou odbornou otázku. 

27. 1. 2025

Zveřejnili jsme 5. díl našeho podcastu Znalecké razítko, ve kterém jsme se zaměřili na další náležitost znaleckého posudku “Odůvodnění”.

Nový díl si můžete poslechnout na našem Spotify a YouTube.

2. 1. 2025

Zveřejnili jsme 4. díl našeho podcastu Znalecké razítko, ve kterém jsme se zaměřili na další náležitost znaleckého posudku “Posudek”.

Nový díl si můžete poslechnout na našem Spotify a YouTube

Unikátní studie k příčinám juvenilní delikvence

21. 12. 2024

Společně s kolegou, Mgr. Skořepou, jsme spoluautory studie akceptované impaktovaným vědeckým periodikem.
Studie se zabývá případem delikventního chování adolescentky, u níž nejsou přítomny obvyklé příčiny takového chování. Jedná se o dlouhodobý projekt našeho ústavu,  jehož cílem je publikovat dvě tematicky podobné případové studie (chlapec a dívka). V tomto případě jde o druhou studii dívky, která se dopouštěla mnohočetných krádeží. Jedná se o unikátní kvalitativní výzkum, který se zabývá zkušeností dětí z jinak funkčních rodin a funkčního prostředí, které se přesto dopouští rozsáhlých delikventních projevů. Na tomto projektu bylo nejobtížnější najít mladistvé delikventy, kteří pocházejí z funkčních rodin

Hlavní zdroje
Závora, J., Skořepa, V., & Michalec, J. (2025). A case study of juvenile delinquency: A girl from a functional family. Československá Psychologie69(1).
Závora, J., Horynová, M., & Skořepa, V. (2024). A case study of juvenile delinquency: A boy from a functional family. Československá Psychologie68(4), 358-371.
 

18. 12. 2024

Zveřejnili jsme 3. díl našeho podcastu Znalecké razítko, ve kterém jsme se zaměřili na další náležitost znaleckého posudku “Nález”.

Nový díl si můžete poslechnout na našem Spotify a YouTube.

Nahrávání podcastu Znalecké razítko

29. 11. 2024

Proběhlo nahrávání dalších dílů podcastu Znalecké razítko. Společně s doc. Dufkem a dr. Dřínovským z FAST VUT a doc. Krabcem z VŠE se věnujeme výkladu dalších kroků povinného postupu znalce ve vztahu k našim zkušenostem ze zkoušek uchazečů o zápis do seznamu znalců. Podcast může být užitečný i pro již jmenované znalce, advokáty, soudce apod. 

22. 11. 2024

Zveřejnili jsme 2. díl našeho podcastu Znalecké razítko, ve kterém se zabýváme náležitostí znaleckého posudku “výčet podkladů”.
Tento díl si můžete poslechnout na našem Spotify a YouTube

20. 10. 2024

IFSP společně se Stavební fakultou VUT Brno vyprodukovali podcastovou minisérii, která je věnována novým uchazečům o znalecké razítko. V podcastu se mnou vystupují další 3 členové nebo předsedové zkušebních komisí, doc. Zdeněk Dufek, doc. Tomáš Krabec a dr. Lukáš Dřínovský, kteří jsou významnými osobnostmi v oblasti českého znalectví s jedinečnými zkušenostmi. Podcast se věnuje strukturovanému postupu znalce dle aktuální úpravy znalecké činnosti. Postup znalce má sloužit ke zlepšení přezkoumatelnosti znaleckých posudků. 
První díl si již můžete poslechnout na Spotify a YouTube
 

Metodika Nejvyššího státního zastupitelství 

17. 9. 2024

Konzultačně jsem se podílel na metodice zadávání vzorových otázek pro znalce psychiatry v trestním řízení, kterou připravilo Nejvyšší státní zastupitelství. Metodika má mimořádný význam při zadávání znaleckých posudků z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, které mají řešit otázku příčetnosti pachatele trestného činu. Cílem metodiky je zkvalitnit praxi orgánů činných v trestním řízení i znalců psychiatrů při výkonu jejich znalecké činnosti.
 

29. 8. 2024

Na konci srpna se v Soluni konala 19. konference European Council for High Ability (ECHA). Na konferenci byla hlavní autorkou, Janou Pleskotovou, prezentována případová studie desetiletého chlapce s mimořádným nadáním. Společně s kolegyní, Hanou Sirotkovou, jsme byli spoluautory. Příspěvek měl značný ohlas. Krom jiných účastníků konference zaujal náš příspěvek předsedu letošní konference ECHA a pořadatele příští konference ECHA 2025, která se bude konat v Karlstadu. Děkujeme Janě za skvělou reprezentaci!
 

26. 8. 2024

S kolegou, Mgr. Skořepou, jsme spoluautory aktuálně publikované studie v impaktovaném vědeckém periodiku. Studie se zabývá případem delikventního chování adolescenta, u něhož nejsou přítomny obvyklé příčiny takového chování. Jedná se o dlouhodobý projekt našeho ústavu, jehož cílem je publikovat dvě tematicky podobné případové studie (chlapec a dívka). Jedná se o unikátní kvalitativní výzkum, který se zabývá zkušeností dětí z jinak funkčních rodin a funkčního prostředí, které se přesto dopouští rozsáhlých delikventních projevů. Nejobtížnější částí výzkumu je vyhledat tyto mimořádně specifické případy a porozumět této specifické zkušenosti.

 
Hlavní zdroje
Závora, J., Horynová, M., & Skořepa, V. (2024). A case study of juvenile delinquency: A boy from a functional family. Československá Psychologie68(4), 358-371.
Hoeve, M., Dubas, J. S., Eichelsheim, V. I., Van der Laan, P. H., Smeenk, W., & Gerris, J. R. (2009). The relationship between parenting and delinquency: a meta-analysis. Journal of Abnormal Child Psychology, 37(6), 749-775.
Janssen, H. J., Eichelsheim, V. I., Dekovic, M., & Bruinsma, G. J. N. (2016). How is parenting related to adolescent delinquency? A between- and within-person analysis of the mediating role of self-control, delinquent attitudes, peer delinquency, and time spent in criminogenic settings. European Journal of Criminology, 13(2), 169-194.

Cena o nejlepší právnický časopis v České i Slovenské republice

6. 5. 2024

Vědecký právnický časopis AUCI (SCOPUS) se uchází o cenu nejlepší právnický časopis CZ i SK. Vloni jsem publikoval v AUCI teoretickou studii k novému principu přezkoumatelnosti znaleckých důkazů, které jsem autorem. Strukturální dokládání bylo do aktuální úpravy znalecké činnosti vloženo na základě studie z roku 2017, kterou jsem zpracoval na zadání Ministerstva spravedlnosti.

 

Přednášel jsem postup znalce na právnické fakultě UK

30. 4. 2024

Přednášel jsem postup znalce podle nové úpravy znalecké činnosti v oborech psychologie a identifikace pisatele na právnické fakultě UK. Přednáška proběhla v rámci kurzu soudního znalectví, který vede JUDr. Martin Richter, Ph.D. z Katedry trestního práva PF UK.

Jednání Poradního sboru Ministerstva spravedlnosti 

4. 4. 2024

Byl jsem zvaným hostem na jednání Poradního sboru pro ekonomiku Ministerstva spravedlnosti ČR. Diskuze byla vedena nad otázkami aplikace postupu znalce v ekonomických odvětvích znalectví. 

Vzdělávací akce pro znalce psychiatry

27. 3. 2024

S kolegou, Mgr. Skořepou, jsme se zúčastnili vzdělávací akce Justiční akademie pro znalce psychiatry. Klíčovým tématem byl přezkoumatelný postup znalce při řešení odborných otázek, týkajících se příčetnosti pachatelů trestných činů. Hlavními přednášejícími byli dr. Pleva a dr. Tejnská z NSZ.

Zkoušel jsem na ministerstvu spravedlnosti nové žadatele o znalecké oprávnění 

20. 3. 2024

Již počtrnácté jsem zkoušel jako metodolog na ministerstvu spravedlnosti nové žadatele o znalecké oprávnění. Tentokrát to bylo v oboru požární ochrana. Tento mimořádně důležitý forenzní obor ve zkušební komisi zastupovali doc. Ing. Petr Kučera, PhD. a druhý člen komise Mgr. Radek Kislinger.

K soudnímu znalectví můžete na našem YouTube kanále najít animaci a školení týkající se postupu znalce.

Společně s kolegyní jsem poskytl rozhovor pro Seznam Zprávy ke kvalitě práce soudních znalců

5. 2. 2024

Mediální obraz českých znalců je utvářen výrazně problematickými kauzami, řada znalců v Česku však odvádí špičkovou práci, zaznělo v rozhovoru pro Seznam Zprávy, který jsme poskytli společně s Mgr. Bohdanou Novákovou.

24. 1. 2024

V lednu jsem měl zvanou přednášku na špičkovém znaleckém pracovišti, VUT Brno, fakultě stavební. Téma přednášky se samozřejmě týkalo postupu znalce podle nové právní úpravy znalecké činnosti v ČR.

21. – 23. 9. 2023

Pro studenty programu Master Forensic Science jsme zajistili třídenní stáž, jejíž součástí byly kromě jiného i přednášky k nové úpravě znalecké činnosti v ČR (Dr. Závora), mezioborovému projektu identifikace mluvčího (Mgr. Skořepa) a nepravdivosti znaleckého posudku v rozhodovací praxi soudů v ČR (Mgr. Nováková).

Justiční akademie

23. 5. 2023

V květnu jsem přednášel v Kroměříži soudcům Královehradeckého kraje strukturální koncept přezkoumatelnosti v nové úpravě znalecké činnosti

Březen 2023

V březnu jsem publikoval článek v prestižním právnickém časopisu AUCI (SCOPUS) v němž vykládám širší význam strukturálního konceptu přezkoumatelnosti znaleckých posudků. Kodifikace postupu znalce (§ 52 vyhl. 503/2020 Sb.) a náležitostí znaleckého posudku (§ 41 vyhl. 503/2020 Sb.) vycházela z mé studie publikované v roce 2017.

Nová právní úprava znalecké činnosti

Dřívější právní úprava znalecké činnosti nezakládala dostatečné podmínky přezkoumatelnosti znaleckých posudků. V roce 2017 byla publikována studie člena našeho ústavu dr. Jiřího Závory zpracovaná na základě zadání Ministerstva spravedlnosti ČR, která navrhla postup znalce založený na struktuře. Podle této studie byl ve vyhlášce č. 503/2020 Sb. upraven povinný postup znalce.

IFSP připravuje odborné workshopy  a vytváří didaktické materiály k výkladu postupu znalce založeného na struktuře, určené zejména pro advokáty a znalce.

Záznam školení: Postup znalce

Školení znalců pro Justiční akademii.
2. 6. 2022
 
  • Postup znalce
  • Struktura znaleckého posudku

Justiční akademie – školení soudců 

Justiční akademie, Kroměříž 
Červen 2022
 
Postup znalce podle nové úpravy znalecké činnosti

Experimentální sonda do kvality provádění vidimace v ČR

Vidimace je služba veřejné správy potvrzující existenci originálu listiny. Vidimační úředník má ze zákona povinnost rozpoznat pomocí autentizačního prvku originál (zákon č. 21/2006 Sb. a § 73 zákona č. 358/1992 Sb., notářský řád) a rozpoznat zjevný padělek (NS ČR 30 Cdo 1966/2013). K prověření funkčnosti vidimace jsme provedli experiment, při kterém se nám v 77 % případů podařilo nechat si ověřit zjevně nevěrohodnou listinu.

Vzhledem k tomu, že vidimovaná listina obsahuje doložku, která dokládá presumpci správnosti, lze jen těžko doložit, že se jedná o padělek.

Překvapivé výsledky experimentu jsme publikovali v časopisu Státní zastupitelství, ale také prezentovali ve Výzvě Jiřího Kubíka. Experiment přitáhl širokou mediální pozornost.

Výsledků našeho experimentu využil Institut pro veřejnou správu Praha Ministerstva vnitra ČR ve své příručce pro vzdělávání úředníků provádějících vidimaci a legalizaci.

Adresná identifikace pisatele

Jestliže je v závěru znaleckého posudku uvedeno jméno pisatele, znalec musí v části tvorba dat (§ 41 odst. 2) doložit, že osobně provedl rukopisný experiment, při němž viděl daného pisatele psát. Zároveň v části zpracování dat musí znalec doložit, že provedl zevrubnou validaci (§ 55 odst. 2) celého srovnávacího souboru, tedy jak sebraných, tak experimentálně vzniklých rukopisných projevů. V jiném případě může znalec formulovat závěr (§ 58) pouze neadresný, tedy podepsal/nepodepsal tentýž pisatel, který podepsal srovnávací projevy.

 * Uvedené paragrafy se vážou k vyhl. č. 503/2020 Sb.

Podcast: 1/3 Forenzní identifikace pisatele v širších souvislostech

Červen 2021

  • Rukopisná identita v trestním řízení
  • Projevy rukopisné identity
  • Odlišné cíle a metody grafologie
  • Analýza rukopisné identity
  • Maskování vlastní rukopisné identity

Podcast: 3/3 Forenzní identifikace pisatele v širších souvislostech

Září 2021

  • Zásada nemo tenetur a poskytování vzorků písma
  • Význam rukopisného experimentu
  • Kognitivní zkreslení znalce
  • Nepřípustné právní hodnocení a ingerence do důkazní iniciativy účastníka řízení
  • Znalecký posudek v trestním a civilním řízení
Hlavní zdroje
Trest Online

Říjen 2021

Komentář k podpisu prezidenta Miloše Zemana pod listinou svolávající zasedání Poslanecké sněmovny

Omluva

6. 4. 2018

Redakce zpravodajského serveru Novinky.cz zveřejnila omluvu za uvedení zavádějících informací, které se dotýkaly mé cti a důstojnosti.

Hlavní zdroje

článek na novinky.cz